[264]číslo strany tiskuzzeleyme své neviny Štít. ř. 221ᵇ atd., umějme, slušejme Us., umějmy BartD. 1, 127 (laš.) atd., slc. umejme; dial. -mè atd. jako v praes. indik. – Plur. 2. 3. umějte, slušějte, na př. rozumieyte ŽKlem. 2, 10, zieleyte Hrad. 50ᵇ atd., umějte, slušejte Us., slc. umejte; dial. -ťe atd. jako v praes. indik. – Slabika -ěj- (-ej-) je z býv. -êji-, -aji-, srov. § 18 č. 1, b). Její souhláska -j- se někdy vynechává a zbylá samohláska bývá pak zdloužena, srov. I. str. 538; na př. gmie t. j. jmie m. jměj EvTřeb. Mat. 18, 17, rozomyez tomu t. j. -ie-ž Hod. 82ᵇ; myewa tento mlýn spolu Pass. 536, gmyemy Alb. 100ᵃ, rozumyete intelligite ŽWittb. 93, 8 atd., umjé, umjéme (-my), umjéte BartD. 2, 29 (holeš.), homjé, homjéte t. 175 (brn.).
122. Imperfektum. Tvar delší umějiech, -ějéch, -ějích atd., ze staršího -ějách atd.; tvar kratšínumiech, slušiech, ze staršího umⁱách, slušách atd., stsl. umêachъ, slušaachъ; srov. § 26 č. 3 a 4. – Na př. umějiech atd.: (Oldřich) cěsty nevmyegyeſſe DalC. 38, (ciesař) neumyegieſe řéci Kat. v. 1393, (Kateřina) nerozumyegieſe t. v.533, neſmiegeſſe mluviti EvTřeb. Jan 4, 18, jenz říši gmyegiſſe GestU. 3, (Kaifáš a Annáš) snem gmiegieſta Hrad. 82ᵃ, nerozumiegiechom ŠtítMus. 83ᵇ, velikú radost myegichu GestU. 105; – umiech, slušiech atd.: (člověk) dělati neumyeſe Hrad. 22ᵇ, jich (kol) nikte nemožéše rozebrati ni vmyeſſe AlxV. 1153, ten mi ſluſſieſſe ŽKlem. 100, 6, (Maria Magd.) mdleſſe Hrad. 29ᵇ, Nero zieleſſe Pass. 298, v Šalomúna ſlu-ſſiechu in ditione sua erant Ol. 3. Reg. 4, 21, ješto bugijechu na světě Štít. ř. 123ᵇ a j. –
123. Aorist uměch atd., slušěch ze staršího -šach atd., stsl. umêchъ slušachъ. Na př. všěcka země oblenye DalC. 17, (Václav) v svém úřědě rozlenye t. 95, (ucho) prziczyele k hlavě t. 31, wzupiechu Ol. Súdc. 19, 30. – Novotvar slušach atd., podle part. slušal; zde nedoložen, ale možná že býval, jako bylo slyšach, o čemž v. v § 130.
124. Tvary jmenné.
a) Infinitiv uměti, slušěti, psl. umêti, slušati. Na př. criveneti ſa rubere Greg., rozumieti ŽKlem. 35, 4, ſluſſieti Hrad. 109ᵃ atd., rozuměti, slušeti, -t Us., umět BartD. 1, 25 (zlin.) a j., uměť t. 2, 29 (holeš.) a j., slc. umeť; dial. -ati atd., podle § 118: slušať slc., vyzeleňať BartD. 1, 166 (val.), zeleňat sa t. 14 (zlin.), žluťat sa t. 15 (též), modřat sa t. 14 (též). – V inf. dvouslab. bývá podle § 31 č. 5 slabika první zdloužena: jmieti, tléti nč. míti, tlíti atd., a zdloužení druhdy zůstává, i když infinitiv se stane složením trojslabičný: setlíti vedle setleti a pojměti. Dial. bývá zdloužení také jinde: humít chod. 57, můžeš rozumít chodHan. 29. – Stran -t, dial. –ť a také -ci atd. místo -ti v. § 31 č. 2 a 3.
b) Supinum umět, slušat, psl. umêtъ, slušatъ; pro tvary tyto nemám dokladu.
![[264]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00266.jpg){kind=link}